Miluj své ego

Před mnoha lety jsem si přečetla tuto větu, kterou údajně pronesl Dalajláma. Byla jsem mu za ni vděčná. Když totiž vstoupíte mezi duchovně hledající a vnoříte se do příslušné literatury, velmi rychle zjistíte, že ego je označováno za Problém s velkým P. Málokdo o něm mluví pozitivně. Nedávalo mi to smysl, Pán Bůh by nás přece neobdařil něčím tak problematickým, čeho bychom se museli celý život zbavovat. Ještě jsem nevěděla, proč bych měla mít své ego ráda, ale Dalajlámova slova mě uklidnila: je na něm něco dobrého, užitečného, a dokonce životně důležitého. Po letech jsem pochopila, že když ego zatracujeme, vyléváme s vaničkou i dítě.

Ano, může být silné a ano, má ideální podmínky k tomu, aby se mu v našem moderním, na vědu a výkon zaměřeném světě dařilo možná víc, než je zdrávo. Ale bez ega bychom nikdy nevynalezli kolo, neobjevili Ameriku, nenamalovali nejkrásnější obrazy, neuskutečnili úžasný výlet s rodinou, ani neuvařili chutné jídlo. Bez ega bychom zde na Zemi prostě nefungovali. Stoupencům Eckharta Tolleho se asi nebude líbit, že vás nabádám, abyste se nesnažili ego "rozpustit" a zbavit se ho. Naopak, abyste hledali způsoby, jak porozumět jeho mechanismům a dát mu prostor k dalšímu učení a růstu. Ego chce poznávat sebe i svět, podpořme ho v tom. Často si ho pleteme s egoismem, aniž bychom si uvědomili, že ego je nástroj, a to druhé vlastnost. Egoismus skutečně není vítaným rysem, raději ho "rozpusťme" a proměňme v soucit a vděčnost. Snažit se odstranit nástroj je však podobné jako snažit se upilovat větev, na které sami sedíme. Nepopírám, že ego může být egoistické, ale zároveň je činorodé. A duše ho potřebuje, aby dokázala realizovat svůj úkol zde v tomto životě.

Jakou roli hraje ego? Kde je jeho místo ve fungování nás lidí? Jaký je vztah mezi duší a egem? Je dokonce možné, že se duše před vstupem do života rozhoduje, jaké ego si zvolí za partnera? O tom všem si povíme víc v dalším příspěvku: Miluj své ego - pokračování.