Karty a věštění
Tarot je pro mě nástroj sebepoznání, který nám pomáhá propojit se s vlastní duší a čerpat odpovědi z její hluboké moudrosti. Tarot dokáže být účinným kompasem naznačujícím směr, kterým se máme v životě ubírat, průvodcem v náročných chvílích i zrcadlem, ve kterém vidíme sami sebe s odstupem a jasně. V Tarotu vidím tvořivý nástroj pro lidi, kteří chtějí životem kráčet vědomě, nenechat se osudem vláčet, ale ho měnit. Jak do tohoto obrazu zapadá věštění budoucnosti? Má v něm nějaké místo?
Když si uvědomím, že každý vnímá realitu skrze svá vnitřní přednastavení – očekávání, domněnky, naučené postoje, nevědomé programy – je až do očí bijící, z jak velké části kráčíme životem nevědomě. Kolik rozhodnutí denně děláme automaticky, aniž bychom se nad nimi pozastavili. A přitom z každého jednoho rozhodnutí skládáme řetěz vlastního života – vlastní budoucnosti. V každém okamžiku spoluvytváříme zárodky toho, co se dále rozvine na časové ose našich životů. Naše vnitřní, a většinou nevědomá, nastavení se tak stávají stavebním pilířem budoucích událostí, které si svými rozhodnutími přitahujeme do života.
Zde je otázka *Quo vadis?* opodstatněná. Obraz toho, kam kráčíme, nosíme v sobě a lze jej pomocí karet rozpoznat. Z nevědomí můžeme vytáhnout konstrukt reality, kterou právě teď tvoříme, přičemž si sami často ani neuvědomujeme, jakou – doufajíc, že se běh událostí bude odvíjet podle našich přání. A když se nedaří, propadáme hněvu, zoufalství, obviňujeme osud. Dobrá zpráva však je, že mnohdy stačí nahlédnout do vlastního nitra, rozpoznat skrytý konstrukt v sobě a vědomě s ním pracovat, měnit ho úpravou vlastních nastavení. Věštění budoucnosti nemusí být nic jiného než zviditelnění takového obrazu. I zde dokážou karty nastavit zrcadlo.